navaliti dok. (3. mn. -í) 1. (co, čeho kam) valením n. jiným postupným posunováním (něco zvl. těžkého n. ve velkém množství) dopravit: navalil do krámu řeznický špalek přivalil; voda navalila k splavu dřeva; n. na cestu (do cesty, v cestu) překážky, přen. způsobit obtíže 2. expr. (co na koho, komu) ve velkém množství dát, přidělit, uložit; uvalit: n. velké daně; navalili na hocha mnoho práce; n. na někoho (na sebe) břemeno, přen. dát někomu (vzít na sebe) těžký úkol, velkou odpovědnost; ob. expr. navalila mi jídla, že to ani nesním; zhrub. naval peníze, cigaretu dej mi; navalili mu pět let odsoudili ho na pět let 3. zhrub. (koho, 4. p.) oklamat, obalamutit: nedej se n.; — navaliti se dok. 1. (kam) prudce a ve velkém množství někam vniknout, někde se nahromadit (zvl. o vodě, sněhu, mlze, množství lidí); nahrnout se, natlačit se: do lodě se navalila voda; krev se mu navalila do hlavy; na náměstí se navalil zástup lidí; dav se navalil na vrata udělal nápor 2. nář. expr. hodně se najíst n. napít: n. se jako sud; přichází navalený (Kosm.) opilý; — ned. navalovati