naznačiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) vyjádřit, vystihnout něj. znamením, značkou, značkami; vyznačit, označit: n. tužkou vzdálenost; n. na plánku cestu; n. na záhoně řádky k setí; gestem naznačil svůj odpor 2. (komu co; co) nápovědí, slovním opisem, zastřeně dát na srozuměnou, dát najevo, přibližně vylíčit; napovědět, nadhodit: šetrnými slovy mu naznačil, že je těžce nemocen; složitou problematiku jen naznačil; snažila se domyslit si, co jí bylo naznačeno; ned. naznačovati