neúplný příd. takový, kt. není úplný, celý; kusý, necelý, částečný (op. celý): n-é družstvo hráčů; n-é údaje; n. výpočet; n-é vědomosti mezerovité, nedostačující; liter. n. verš kt. je kratší, než by měl být podle základní metrické osnovy, katalektický; n-á stopa trochejská n. daktylská, kt. chybí nepřízvučná slabika, katalektická; jaz. n-á věta větný celek, v kt. je vynechán někt. důležitý větný člen, zřejmý ze situace n. ze souvislosti, eliptická; → přísl. neúplně: n. vystihovat skutečnost; n. vyhovovat; → podst. neúplnost, -i ž.