neústavní příd. 1. odporující ústavě, neřídící se ústavou; protiústavní: n. postup; n. vláda 2. jiný než ústavní: n. zákon; → přísl. neústavně: n. vydaná nařízení; dostat se k moci n. mimoústavní cestou; → podst. neústavnost, -i ž.