neústupný příd. takový, kt. neustupuje ze svého stanoviska; nepovolný, neoblomný, nepoddajný, tvrdošíjný, houževnatý; neustupující: n. odpůrce; měl být n-ější; člověk n-é vůle; n. boj; – n-é mlhy; → přísl. neústupně: n. trvat na svém, hájit své; → podst. neústupnost, -i ž.