neštěstí, -í s. příhoda, událost se špatným, často tragickým zakončením, velká nehoda; pohroma, katastrofa, zhouba: n. při přecházení silnice; důlní, železniční n.; stalo, přihodilo se n.; stihlo, potkalo ho n., přivést, uvrhnout, strhnout někoho do n.; přijít do n.; být v n.; snášet n. strast; n. stíhá n.; ust. spoj. na n. (ps. též naneštěstí) nešťastnou náhodou; ♦ n. nechodí samo (pořek.); ob. expr. sedí, vypadá jako hromádka n. smutně, velmi sklesle; stojí jako pytel n. ztrápeně; líná huba holé n. (pořek.) kdo se neumí n. nechce o něco přihlásit, na něco zeptat ap., škodí sám sobě; n. nechodí po horách, ale po lidech (pořek.); štěstí ve hře, n. v lásce (pořek.); → expr. zdrob. *neštěstíčko, -a s. (Ner.)