nešvar (†nešvár Čech, Jir.), -u m. (†nešvara, †nešvára, -y ž.) 1. něco nesprávného, nepřístojného, odpor budícího; nepřístojnost, nemrav, zlořád, zlozvyk: n. odhazování papírků; n-y v církvi; n. je hluboce zakořeněn; n. se rozrůstá, rozmáhá; zjišťovat, tepat, odstraňovat, vymycovat n-y; nešvara jazyková (Kos.) 2. poněk. zast. něco ošklivého, nečistého, odpor budícího, nemoc, smetí, špína ap.: zaříkávat oustřele, bradavice a jiné n-y těla (Jir.); hnízdo špíny a n-y (Prav.); — †nešvara, -y m. i ž. expr. nečistý n. nestoudný, nemravný člověk, špindíra, necuda: každý n. se o ni otírá (Wint.); ty potvory n-y mají prý cech již jako my (Wint.) (o nevěstkách)