ne- předp. záporová 1. ne- vyjadřuje prosté popření významu slova; u přísudkového slovesa (i sponového) i u přísl. s úlohou přísudku (nelze, netřeba) popírá zároveň obsah celé věty, jinde jen význam slova samého; je proto třeba rozlišovat: a) ne- u sloves (a u podst. jmen od sloves odvozených): nepřijali náš návrh; už se netopí; ještě není jaro; být či nebýt?; nevstupovat na trávník!; souhlasíš? Nesouhlasím; nezůstal, protože ho to nezajímalo; nespadni!; (slovesa se záp. ne- se tvoří od kladných téměř bez omezení, a proto se jednotlivá slovesa v slovníku neuvádějí); – neplatič kdo neplatí, neplnič kdo neplní... ap.; (takováto podst. jm. se dále v slovníku uvádějí, pokud jako slova existují), b) ne- u příd. jmen a u přísl. a podst. jmen od nich odvozených: nepravidelný postrádající pravidelnosti; nesportovní nepěstující sport, netýkající se sportu; nezkušený nemající zkušenosti; nezralý nejsoucí zralý, nikoli zralý; nechápavý neschopný (rychle) chápat, nečitelný takový, kt. nelze číst; necitlivý neschopný cítit, vnímat pocity, otupělý; – nepravidelně; nesportovně; nezkušeně; – nepravidelnost; nezkušenost; nechápavost; (příd. jm., přísl. a odvozená podst. jm. tohoto typu se dále uvádějí jen v omezeném výběru, podle stupně ustálenosti a významové samostatnosti; čast. jsou pod příd. jm. kladným): c) ne- u podst. jm. pojmenování vyjadřuje často lidi n. předměty, kterým chybí urč. znak, takže se tím odlišují z významového dosahu samého pojmenování kladného: nekuřák člověk, kt. nekouří; nesportovec kdo nepěstuje sport; nechirurg lékař, kt. není chirurgem, kt. je specialistou v jiném oboru než v chirurgii; nevoják občan, kt. není vojákem; nestraník kdo nepřísluší ke straně; Nečech, Neslovan, Neameričan ap.; (slova této skupiny se dále uvádějí ve výběru podle stupně ustálenosti); – v odb. názvosloví se často užívá slov všech tří typů nevodič, nepravidelný, nekuřák jako samostatných termínů: nekovy chem. prvky, kt. nejsou kovy; necukry chem. organické látky obsažené v řepné šťávě mimo sacharózu; nevodič fyz. látka, kt. nevodí elektřinu; neželezný (kov) tech. (každý) jiný než železný; nemovitý (majetek), nemovitost práv. (každý) jiný majetek, kt. není movitý (odb. názvy těchto typů se dále uvádějí v stejné míře jako ostatní termíny, ale kde jsou jen negací termínu kladného, např. neživotný, nezhoubný, jsou jen pod hesly kladnými) 2. slova s ne- vyjadřují významový opak slova n. základu (někdy vedle prostého popření), řidč. synonymicky a-, bez- (např. nepolitický — apolitický; nectný — bezectný ap.): nepřítel odpůrce, protivník; nebezpečí hrozící zlo; nerozum pošetilost, zpozdilost; neštěstí pohroma, utrpení, nehoda; nečistota kal, špína; nestálý proměnlivý; nelidský ukrutný; nebojácný statečný; nesprávný chybný n. nikoli správný; nepřímo šikmo, oklikou, stranou; nerad s nechutí n. nikoli rád; nepříliš málo, poněkud n. nikoli příliš; nepohodnouti se dostat se do sporu n. nedosáhnout shody; nedostává se (neos.) chybí, schází n. není v dostatečném množství (slova tohoto typu se dále uvádějí jako samostatná hesla); – v někt. případech je tato negace prostředkem eufemistického vyjadřování: nemladý místo starý; nehezký místo ošklivý; nezdravý místo churavý ap. 3. slova s ne- nemají protějšek bez ne- s významem kladným n. bez ne- mají význam zcela jiný než opačný: neduh trvalá, vleklá choroba; nesnáz potíž; neřest nízká vášeň, hanebnost; nehoda menší pohroma, úraz; neplecha darebáctví, nenávist záští; nečas špatné počasí; nemoc choroba; nebožtík mrtvý, zemřelý; nebohý ubohý, nář. zemřelý; nejapný těžko dovtipný, pošetilý; hrubý; nemotorný těžkopádný, neobratný; neustálý trvalý; nesmírný obrovský, veliký; nerudný mrzoutský; nelenit bez váhání dělat, spěchat, přičiňovat se; nevražit být rozzloben na někoho, nemít v oblibě (slova tohoto typu se v slovníku uvádějí); – zř. existují bez významového rozdílu podoby s ne- i bez ne-, např. svár i nesvár, urvalý (zř.) i neurvalý, vražiti (zast.) i nevražiti (slova tohoto typu se v slovníku dále uvádějí na obou místech) 4. spojení záp. slova s týmž slovem kladným vyjadřuje nepřihlížení k označené skutečnosti n. zevšeobecnění bez zřetele k označeným kladným n. záporným skutečnostem: lít cestou necestou; bít hlava nehlava; pán nepán všichni; svátek nesvátek; rád nerad; chtě nechtě; volky nevolky bez zřetele k vůli; umíš neumíš, ke zkoušce jít musíš; on jen tak dělá nedělá pracuje málo, špatně, bezvýsledně, jeho práce nestojí za mnoho (z takovýchto spojení se dále uvádějí jen ustálená, a to pod záp. heslem, např. necesta, nehlava, nepán, nesvátek ap.)