nebeský příd. 1. týkající se oblohy, zvl. jsoucí na obloze: n-á klenba; n-á tělesa; n-á modř, n-é ptactvo; hvězd. n-á koule, sféra zdánlivá koule, na kt. se promítají nebeská tělesa, světová; n. globus model nebeské koule; n-á mechanika část teoretické astronomie zabývající se studiem nebeských těles; rybn. n. rybník kt. nemá žádný přítok a je naplněn vodou z atmosférických srážek 2. vztahující se k nebi jako k náb. představě, vztahující se k bohu: království n-é; bůh n.; n. dar; zast. N-á říše Čína; zhrub. n-á koza pobožnůstkářka 3. expr. dokonalý, zejm. krásný, líbezný, ušlechtilý, blažený ap.: n-á krása; n-á vůně; n. úsměv; n-á trpělivost; n. klid; n-á hudba; → přísl. nebesky; → podst. nebeskost, -i ž.