nechtě, nechtíc přísl. bez své vůle, proti své vůli; maně, mimoděk, mimovolně, bezděky, neúmyslně: zpočátku nechtě, ale potom už cílevědomě (Z. Nej.); nechtě zdrhnul si šátek (Čap.-Ch.); čtenář cítí, nechtíc a nevěda o tom, totéž co básník (Havl.); v. též chtě nechtě, chtíti