nedobrý příd. 1. mravně nevyhovující; špatný, zlý (op. čestný, spravedlivý, ušlechtilý): n. člověk; stýkat se s n-ou společností; mít n-ou pověst nekalou; n-é svědomí; žena s n-ma očima; n. pohled 2. nevyhovující kladeným nárokům; nenáležitý, špatný: n. přítel; n-á příprava 3. nevyhovující jakostí, (o pokrmu) chutí; nehodnotný, špatný, nekvalitní, nevalný: dělat n-ou práci; n. nápad; vládla mezi nimi n-á vůle (Vanč.); nedozrálé, n-é ovoce; to jídlo bylo n-é nechutné 4. spojený s nepříjemnostmi, starostmi, útrapami; nepříznivý, nepříjemný, neblahý: n-á předtucha; n-é události; n-é poměry, n. osud; stalo se něco n-ého; n-é znamení; mít n-ou náladu; (koník) řehce zprávu n-ou (Čel.); — zpodst. nedobrá, -é ž. ve spoj. potázat se s n-ou špatně pochodit; → přísl. nedobře: chovat se, jednat n.; být se ženou n. hádat se; působit n. na mládež; – n. to vyřídil; n. to promyslil; n. pochodit; šaty n. padnou; řidč. je n. oblečen nevkusně; n. chutnat; – je mi n., točí se mi hlava; v té nezvyklé společnosti mu bylo n.; n. se mu dýchá