nedokonalý příd. postrádající dokonalosti, mající nedostatky, vady; vadný: n-á práce; n-é zařízení; n. obraz skutečnosti; zool. n-á proměna (u hmyzu) bez stadia kukly; bot. houby n-é nižší houby, u kt. není znám celý životní cyklus (např. tvorba výtrusů); fyz. n. plyn skutečný (op. dokonalý, ideální); → přísl. nedokonale: n. provést úkol; → podst. nedokonalost, -i ž.