nehmotný příd. nemající vlastnosti hmoty; duchovní, pomyslný, abstraktní: abstraktní, n-á obraznost; svět hmotný i n.; n-á něžnost; ekon. n-á investice jejímž předmětem je např. duševní vlastnictví; → přísl. nehmotně: n. se vznášet; → podst. nehmotnost, -i ž.