nehybný příd. 1. nepohybující se, nemající možnost pohybu; nepohyblivý: n-á socha; n-é tělo bezvládné; n-á tvář; n-é ovzduší; n-á hladina nehnutá; stroj. n-é uložení (při lícování) při kt. nesmí nastat vzájemný pohyb součástí; ekon. n. vklad, majetek imobilní 2. pomalu reagující, málo duševně čilý; nepružný: n-á povaha, n-á administrativa 3. stále stejný, neměnící se: n. zákon; n-é ticho; n-é zařízení †4. nemovitý: n. statek (Hol.); → přísl. nehybně: n. stát; pohled utkvěl n. na stěně; → podst. nehybnost, -i ž.: n. těla; – n. maloměsta; med. ztráta hybnosti, ochrnutí, akinézie