neklidný příd. 1. jsoucí často, stále v pohybu: n-á hladina řeky; n. plamen svíčky mihotavý; n-é dítě pohyblivé, těkavé, živé; n-é moře bouřlivé; tech. n. chod stroje 2. takový, v němž není klid, ticho, dosti hlučný, rušný: n-é prostředí; n-á místnost 3. projevující duševní neklid, podléhající duševnímu neklidu; způsobený duševním neklidem; pohnutý, vzrušený: n. pacient; n-á povaha; n-á mysl; mít n-ou krev; – n. spánek; mít n-ou noc; → přísl. neklidně: n. živý; – spát n.; neklidno: je, bylo n.