nenápadný příd. nebudící pozornost; prostý, přirozený, jednoduchý, diskrétní: n. zjev; n-é chování; chodit v n-ém obleku; snažit se být co možná n. nepozorovatelný; → přísl. nenápadně: n. oblečen; n. zmizet; n. odejít nepozorovatelně; → podst. nenápadnost, -i ž.