nenahraditelný (*nenáhradný) příd. takový, kt. nemůže být nahrazen: n. pracovník; utrpět n-ou ztrátu; n-é zkušenosti; n-dná škoda (Šmil.); → přísl. nenahraditelně (*nenáhradně Vodák): n. ztratit; → podst. nenahraditelnost (*nenáhradnost Vodák), -i ž.