neohrožený příd. takový, kt. se nedá zastrašit, nebojící se; smělý, zmužilý, hrdinný, statečný, odvážný, nebojácný: n. voják; n. zastánce práva; mít n-ou mysl; vést n. boj; → přísl. neohroženě; → podst. neohroženost, -i ž.; — v. též ohroziti