nepříčetný příd. nemající zdravý rozum, zbavený úsudku, neodpovědný za své činy; hysterický: n. zuřivec; přen. n. vztek neovládaný, šílený, zuřivý; být v n-ém stavu; n-é zděšení, n. pláč; med. neovládající své jednání (při někt. duševních chorobách); práv. takový, kt. pro duševní poruchu nemůže v době činu hodnotit n. ovládat své jednání; → přísl. nepříčetně: n. vytřeštit oči hrůzou; n. se rozzuřit; → podst. nepříčetnost, -i ž.: rozvzteklit se do n-i