nepřímý příd. zúčastněný, činný, konaný, vzniklý, možný prostřednictvím někoho, něčeho: n. svědek rozepře; n-é spojení s městem okresní silnicí; n-é vyzvání; n-é zprávy zprostředkované; n. vliv; n. následek činu; n-á vina; tech. n-é osvětlení při kt. světelné paprsky nedopadají přímo ze zdroje, nýbrž teprve po odrazu; n-é zahřívání; n-á trhavina přiváděná k výbuchu jinou trhavinou n. třaskavinou, detonační; voj. n-á střelba při kt. není vidět cíl ze stanoviště střelce; zeměměř. n-é měření délek při kt. se vzdálenost neměří přímo, ale odvozuje (např. geometricky); fyziol. n-é vidění při kt. se předmět, na nějž se přímo nedíváme, zobrazuje na sítnici mimo žlutou skvrnu (op. přímé); filos. n. důkaz dokazující pravdivost tvrzení dokazováním jeho opaku (op. přímý); jaz. n-á řeč jazykový projev reprodukovaný nikoli tak, jak byl pronesen, nýbrž větou (souvětím) závislou na větě řídící (uvozovací) (např. oznámil, že...); n-á otázka vyjádřená větou závislou na větě řídící, závislá; n. předmět vyjádřený jiným pádem než čtvrtým bez předložky; práv. n-é úplatkářství dávání úplatku osobě, aby ovlivnila veřejného činitele; veř. spr. n-é daně jiné, než kt. jsou přímo předpisovány a vybírány (např. spotřební); → přísl. nepřímo v. t.; → podst. nepřímost, -i ž.