nepřípustný příd. takový, kt. nemůže být připuštěn, dovolen; nedovolený, nepřístojný: n-é jednání; n. zásah; tech. n-é namáhání; → přísl. nepřípustně; → podst. nepřípustnost v. t.
nepřípustný příd. takový, kt. nemůže být připuštěn, dovolen; nedovolený, nepřístojný: n-é jednání; n. zásah; tech. n-é namáhání; → přísl. nepřípustně; → podst. nepřípustnost v. t.