nepřekonatelný (*nepřekonaný) příd. 1. takový, kt. nemůže být překonán, potlačen: n. bojovník nepřemožitelný, nezdolný; n-é obtíže nesmírné; n. rozpor v názorech; nepřekonaná prostota formy (Podl.); práv. n. odpor (dř.) zvláštní důvod k rozvodu n. rozluce manželství 2. takový, kt. nemůže být předstižen; nepředstižitelný, nedostižný, nevyrovnatelný: n. humorista; n. herec; n. příklad odvahy; → přísl. nepřekonatelně (*nepřekonaně Vrchl.); → podst. nepřekonatelnost (*nepřekonanost), -i ž.; — v. též překonati