neplatný příd. 1. takový, kt. nemá platnost, účinnost: n-é ustanovení, nařízení; n-é právní jednání; n. peníz; práv. prohlásit smlouvu za n-ou amortizovat 2. bezvýznamný: nebudu n-m ve společnosti (Hál.) *3. neplatící: n. dlužník (Tyl); → přísl. neplatně; → podst. neplatnost, -i ž.