nepořádný příd. 1. nezachovávající pořádek; nedbalý: n. pracovník; n. žák; n-á hospodyně 2. nejsoucí v pořádku; rozházený, neurovnaný, neuspořádaný, neladný: n-á domácnost; n. oblek; n. účes; n-é jídlo nepravidelné 3. mravně závadný; nezřízený, nemravný: n. světák (Něm.); vést n. život †4. protiprávní, nezákonný: nešlechetné a n-é věci páchati (Pal.) †5. nemanželský: Kunhutin jediný n. syn (Pal.); n-é lože (Hol.); → přísl. nepořádně v. t.; → podst. nepořádnost v. t.