nepozorný příd. 1. takový, kt. nedává pozor; rozptýlený, roztěkaný: n. řidič; n. žák, posluchač; být k někomu n. společensky neuhlazený, hrubý *2. konaný, vykonaný bez pozornosti, neopatrný: n. krok, skok; → přísl. nepozorně: n. číst; → podst. nepozornost, -i ž. nedostatek pozornosti: chyby z n-i