neproniknutelný, poněk. zast. neproniklý příd. takový, kterým není možno proniknout: n-á zeď z houští; n-á poušť; n-klá houština (Hol.); n-á mlha, tma neprostupná; n-á záhada; n-á tvář tajemná; → přísl. neproniknutelně, poněk. zast. nepronikle: tvářit se n.; n-kle temný (Krásn.); → podst. neproniknutelnost, poněk. zast. neproniklost, -i ž.