nerozvážný, kniž. a zast. nerozvážlivý příd. 1. nemající rozvahu, rozvážně neuvažující; ukvapený, nerozumný: n. mladík; n-í lidé; byla tak n-livá a do takového nebezpečenství se vydala (Jir.) 2. konaný bez řádného uvážení; ukvapený, nerozmyšlený, neprozřetelný, neuvážený, nepředložený: n. čin, n-é jednání; n-á řeč; → přísl. nerozvážně, kniž. a zast. nerozvážlivě: n. jednat; → podst. nerozvážnost, nerozvážlivost v. t.