nesmírný (†nesměrný) příd. neobyčejně veliký; nekonečný, ohromný, bezmezný, převeliký: n-á vzdálenost hvězd; n-á rozloha pozemku; n-á síla, rychlost; n-é nadšení nevýslovné; nesměrná touha po štěstí (Vrchl.); — zpodst. nesmírno (†nesměrno), -a s. kniž. nesmírná rozloha, dálka, nesmírný počet; nekonečno, nekonečnost, ohromnost: tu rostla již v nesmírno Revoluce (Sova); hvězd zástup nesměrnem tu zahoří (Vrchl.); → přísl. nesmírně: n. vzdálený; n. bohatý; mít n. rád velmi; → podst. nesmírnost (†nesměrnost Vrchl.), -i ž.