nesmělý příd. 1. takový, kt. postrádá smělosti; ostýchavý, rozpačitý, bázlivý, plachý: n-á dívka; n-é oslovení; n. pohled; dělat první n-é krůčky, přen. být v něj. práci, v něj. oboru začátečníkem 2. nezřetelný, nepatrný, slabý: n-é ptačí štěbetání; n-é hlasy; n-é trsy stébel (Vrba); → přísl. nesměle: mluvit n.; n. se rozhlížet v novém prostředí; → podst. nesmělost, -i ž.