nesouvislý příd. 1. postrádající souvislost; přerušovaný, přerývaný, trhaný: n-é vypravování; n. hovor; n-á slova; n-é věty 2. řidč. nesouvisící s něčím jiným, postrádající vzájemný vztah: navzájem n-á rozhodnutí; → přísl. nesouvisle: n. vypravovat; → podst. nesouvislost, -i ž.