nespokojený příd. (v přísudku a v doplňku též jmenné tvary nespokojen, -a, -o) takový, kt. není s něčím spokojen, kt. projevuje s něčím, s někým nesouhlas, nelibost; vyjadřující nespokojenost: n. s výsledky své práce, sám se sebou; být n-en na pracovišti; – n. hlas; n-é hubování; → přísl. nespokojeně: n. odložit knihu; → podst. nespokojenost, -i ž.: mít důvod k n-i