netečný příd. takový, kterého se nic nedotýká, kt. na sebe nenechá ničím působit; lhostejný, nevšímavý, indolentní, indiferentní 1, apatický, tupý: n. člověk; n. k svému okolí; zůstávat ke všemu n.; n. na hluk; n. proti kyselinám; tvář napohled n-á; chem. neslučující se s jinými prvky: n-é plyny inertní; → přísl. netečně: n. kolem něčeho chodit; n. něčemu naslouchat; n. se dívat; nemocný n. leží; → podst. netečnost, -i ž.: n. k penězům; n. vůči umění; lhostejná n.; dělat něco s n-í; z n-i zanedbávat povinnosti; fyz. vztah dvou soustav, při němž jedna druhou neovlivňuje, indiference