nevědomý příd. 1. takový, jehož si nejsme vědomi; neuvědomělý, bezděčný, neúmyslný: n-á lež; n. úsměv, pohled, hřích 2. (čeho; ~) takový, kt. si není něčeho vědom, nevědoucí, neznající něco; neznalý (čeho): n. cíle, svých vin; politicky n.; dělat se n-m; n. lhář 3. nemající vědomosti; nevzdělaný, prostý: n. lid; n. kritik; být, zůstat n. 4. poněk. zast. kniž. neznámý: n-é příčiny *5. jsoucí v bezvědomí: odnést n-ou dívku (Zey.); — zpodst. nevědomé, -ho s. filos. protiklad vědomého; nevědomo, -a s. kniž.: vsi usnulé do n-a (K. Čap.); → přísl. nevědomě nevědomky: n. povstal; n. žít; nevědomo: míjet n-o kam (Sova) neznámo; → podst. nevědomost v. t.