nevěrný příd. 1. takový, kt. nezachovává věrnost v lásce, manželství ap.; takový, kt. porušuje slib, závazek, povinnost, na něhož se nelze spolehnout; zrádný, věrolomný, zpronevěřilý, klamný: n. milenec; n-á žena; být někomu n.; stát se někomu n-m; – n. přítel; n. svým zásadám; práv. n-á správa úmyslné poškození jiného porušením povinnosti opatrovat n. spravovat cizí jmění 2. nepřesný, nespolehlivý: n. překlad; n-á paměť †3. nevěřící: n-í Turci (Čel.); → přísl. nevěrně: n. někoho opustit; n. s někým jednat; n. někomu sloužit; – zast. n. zacházet se statkem (Wint.) nepoctivě; – n. tlumočený text; n. dochované zprávy (Šaf.) nevěrohodně, nepřesně; → podst. nevěrnost v. t.