nevyhnutelný (†nevyhnutný Pfleg.) příd. takový, kterému se není možno vyhnout, naprosto nutný; nezbytný: n-é ztráty; n. boj neodvratný; n-á záhuba; roztržka se zdála n-á; – n. kus domácího nábytku; → přísl. nevyhnutelně (†nevyhnutně Pfleg.): n. nutný; – n. něco potřebovat; → podst. nevyhnutelnost v. t.