nezávislý (†nezávisný Pal.) příd. (na kom, čem; zast., dnes nevh. od koho, čeho) takový, kt. na nikom, ničem nezávisí, kt. není ničím podmíněn, určen; samostatný: n. stát svrchovaný; n. umělec; existenčně n.; n. na rodičích; n-é postavení; n-é stanovisko; n. od času a od lidstva (Ner.); n-á otázka přímá (jaz.); → přísl. nezávisle (†nezávisně Pal.): vznikat n. na něčem; mat. n. proměnná na kt. je závislá hodnota funkce; argument; → podst. nezávislost (†nezávisnost Pal.), -i ž.: státní n.; soudcovská n.