nezbedný příd. 1. nevázaný, rozpustilý, uličnický, darebácký, nevychovaný, nezvedený: n. kluk; n-é počínání, nápady; přen. expr. n. vítr †2. zločinný, nemravný: n-é loupeže; žen n-ch bělají se těla (Čech) †3. neodbytný: n-é naléhání (Pal.); → přísl. nezbedně: n. se chovat, smát; vrabci n. švitořili; → podst. nezbednost v. t.