nicotný příd. k ničemu se nehodící, naprosto nepatrný; bezvýznamný, bezcenný, nezávažný, malicherný: n. člověk; n-é věci; n-á výmluva, záminka, práce; n-é důvody; starosti n-é marné; → přísl. nicotně; → podst. nicotnost v. t.
nicotný příd. k ničemu se nehodící, naprosto nepatrný; bezvýznamný, bezcenný, nezávažný, malicherný: n. člověk; n-é věci; n-á výmluva, záminka, práce; n-é důvody; starosti n-é marné; → přísl. nicotně; → podst. nicotnost v. t.