nikotin [ny-týn], -u m. (6. j. -u) (z fr.) chem. jedovatý kapalný alkaloid obsažený v tabáku (nazv. podle fr. vědce Nicota); řidč. přen. expr. tabák: nesáhl po n-u (Čap.-Ch.); nikotinový příd.: n. kouř; chem. n-á kyselina vznikající oxidací nikotinu; → přísl. nikotinově: n. žlutý