nit, -i, -ě ž. (mn. 1., 4. -ě, řidč. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) 1. upředené vlákno k tkaní, šití, pletení ap.: cívka nití; nitě do šicího stroje; obuvnická n.; navléci n. do jehly; šít tenkou nití; roztrhnout plátno po niti ve směru nití; přen. kniž. Ariadnina n. vodítko; promoknout až do niti úplně; nezůstala na něm suchá n. promokl až na kůži; nenechat na někom ani n. suchou, dobrou důkladně ho pomluvit; na niti ho utáhneš (řidč.) snadno přemluvíš, získáš; po niti klubka se doviješ (přísloví) pomalu, ale jistě něčeho dosáhneš; doptáš se, dojdeš cíle; ani n. jim nenechali vůbec nic; text. útková n. 2. tenké vlákénko vůbec: pavučin měkké nitě (Svob.); nejedna stříbrná n. mu prokvétá (Jir.) šediví; přen. v dáli se leskly stříbrné nitě řek; kuch. vařit cukr na n. až se nitkovitě táhne 3. souvislost, spojitost: ztratit, přetrhnout n. hovoru, řeči; nalézt ztracenou n. hovoru; červená n. (děje) hlavní myšlenka, ústřední pásmo; aby nedošla n. aby hovor neuvázl *4. slang. nitě kořalka: kalíšek nití (Maj.); zdrob. nitka, nitečka v. t.