novota, -y ž. 1. něco nově zavedeného, nový způsob; nová věc; novinka: zavádět n-y; bránit se n-ám; přál vždy všem n-ám; těm n-ám už nerozumím; práv. skutková okolnost přednesená prvně až v pozdějším stadiu řízení, novum 2. novost 1: v pokoji vše zářilo n-ou; nář. po n-ě, za n-y (Rais) zpočátku; → zdrob. *novotička, -y ž.