nutkati ned. (koho, 4. p., k čemu, kam) kniž. (zprav. o něj. vnitřním citu) pobízet, vybízet, nutit, pudit: její povaha ji nutkala k neustálému spěchu; vnitřní nutkání; cosi ho nutkalo, aby se vrátil; nutkání ke kašli, na moč; → nás. nutkávati