očista, -y ž. 1. zbavení nečistoty, očištění (tělesné n. čast. mravní); zbavení nežádoucích prvků, živlů: ranní o.; vnitřní o.; mravní o. katarze; lidstvo prošlé ohněm o-y; – o. strany, národa, církve; o. veřejného života; provést o-u od kolaborantů; voj. hygienická o. souhrn opatření, kterými musí vojáci za války projít při nástupu na nové působiště n. do nemocnice 2. kniž. ospravedlnění, obhajoba; rozhřešení, odpuštění: jdu na o-u jména svého do Bosny, pomáhat bratřím (Ner.) 3. (ve středověku) způsob prokázání neviny; ordálie, boží soud: o. ohněm, vodou