ošiditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) k šiditi 1. (koho oč; koho, 4. p.) nedat někomu to, co mu patří; připravit (koho oč), poškodit, ošálit, podvést: o. o peníze; o. zákazníka na váze; nechat se při rozdělování o.; přen. člověk ošizený životem; přen. expr. o. žaludek (špatným jídlem, malým množstvím jídla), o. práci neudělat ji pořádně 2. (koho, 4. p. čím, koho) oklamat, podvést: o. někoho předstíráním; mne neošidíš, mně nic nenamluvíš; — ošiditi se dok. způsobit si škodu: ošidili jsme se při koupi, s koupí; — ned. ošizovati