oškliviti ned. (3. mn. -í) řidč. 1. (koho, co) činit ošklivým; (komu co) činit odporným, nepříjemným; zošklivovat: jizva ho oškliví hyzdí; – neoškliv mu náš dům (R. Svob.) 2. (koho, co) ostouzet, pomlouvat: kantor oškliví mne mezi lidmi (Wint.); — oškliviti se ned. (komu) vzbuzovat u někoho ošklivost, být někomu odporný; protivit se, hnusit se: lež se mi oškliví; jídlo se mi oškliví; — oškliviti si ned. (co, koho) pociťovat k něčemu, k někomu ošklivost, odpor; hnusit si: o. si nějaké jídlo; o. si všechen hmyz; nenáviděl, ošklivil si ho ○ předp. z-, z- si, z- se