obětovati ned. i dok. 1. (komu; co; co komu: co za koho) přinášet, přinést oběť, jako oběť: o. božstvu; o. beránka, modlitbu; círk. o. bohu syna (dceru) slibovat, slíbit, že bude knězem (jeptiškou); o. mši za zemřelé (dát) sloužit 2. (co, koho na koho, nač, za koho, zač, komu, čemu) dávat, dát, vydávat, vydat, věnovat, vynakládat, vynaložit: vše, co jsme měli, jsme na tebe obětovali; o. mnoho peněz na parádu; o. se za jiné; o. život za vlast; o. se rodině; všechen čas obětoval práci; hovor. já se obětuji a půjdu tam podstoupím oběť, podvolím se, přemohu se 3. (koho, co čemu) připouštět, připustit, aby někdo, něco podlehlo zkáze pro něco, vydávat, vydat napospas: obětoval dceru svým ctižádostivým plánům; obětoval rodinu a čest své hráčské vášni †4. (co komu) připisovat, připsat, dedikovat (Jir.) ○ předp. na- se; → nás. obětovávati (o) bez předp.