obal, -u m. (6. j. -u, -e) 1. věc (např. papír) obklopující, zahalující kolem dokola něj. předmět, zprav. pro jeho ochránění; balení, ambaláž (obch.); vůbec věc, kterou je něco obklopeno, zahaleno, zakryto: papírový, celofánový, igelitový o.; dát něco do o-u; sundat z něčeho o.; kniha v modrém o-u; – země je obalena vzdušným o-em atmosférou; o. atomu; ♦ mluvit, říci bez o-u přímo, upřímně, naplno, otevřeně, bez zakrývání; anat. mozkomíšní o-y; plodové o-y; bot. květní o. okvětí n. zákrov; okvětí se zákrovem; o. semene osemení; geol., meteor. atmosférický o.; hud. melodická ozdoba ze sousedních tónů, vrchního a spodního †2. šat, oblek; plášť: je mi dusno, musím shodit o. (Herrm.)