obdržeti dok. (3. mn. -í) (co) 1. kniž. dostat, dosáhnout (oč se usiluje): o. místo, podporu; o. dopis; o. (ve volbách) většinu hlasů získat 2. zast., dnes žert.: v úř. a publ. vyjádření zprav. méně vhodně dostat; utržit, utrpět (něco nepříjemného): rány obdržené v bojích (Zey.); dítě obdrželo jméno Rudolf (Včel.); (tatínek) obdržel bačkory (Poláč.); sport. publ. o. branku 3. ve spoj. s podst. jm. dějovým méně vhodně slouží k úřednímu n. publ. vyjádření růz. skutečností; dostat: obdržel rozkaz bylo mu rozkázáno; o. pochvalu být pochválen; o. výpověď †4. (ve hře, v zápase, ve při ap.) vyhrát, zvítězit: hru (v šachy) šťastně obdržel (Jir.) vyhrál; o. při (Jir.) vyhrát u soudu; — ned. obdržovati, obdržívati