obehnati dok. (1. j. -ženu, rozk. -žeň, min. -hnal, trp. -hnán, přech. min. -hnav) 1. (co čím) ohradit, obklopit (hradbou): dvůr je obehnán zdí; o. město hradbami; zahradu obehnali plotem †2. (co) obklíčit, oblehnout: (hrad) jsme obehnali (Jir.) *3. (koho, 4. p.) hnát kolem něčeho: několikrát obehnali se pán a sluha kolem klece (Ner.); — ned. obháněti, obehnávati