obeplouti (*obplouti Vrchl.), řidč. oplouti dok. (1. j. -pluji, rozk. -pluj, min. -plul, podst. -plutí) (co) vykonat plavbu kolem n. podél něčeho, plutím minout: o. Afriku; oplul jsem jižní břeh (Krymu) (Mach.); přen. o. úskalí překážek vyhnout se; o. nebezpečí